Fakulta informační technologií VUT v Brně jako první z českých vysokých škol začala aktivně řešit výrazný nepoměr studentů a studentek a již několik let se snaží získavat do řad studujících více dívek. „FIT dívkám sluší“ je slogan, kterým se snaží fakulta upoutat pozornost středoškolských studentek. Iniciátorem této kampaně a mnoha dalších aktivit zaměřených na studentky je profesor Jan M. Honzík, který vnímá nedostatek studentek na fakultě, u jejíhož zrodu v roce 2002 stál, jako problém z několika důvodů.
„Nedostatek dívek zákonitě vede ke zkreslenému vývoji mladých odborníků, kteří se v nejcitlivějším období budování svých profesních kompetencí nenaučí pracovním a sociálním dovednostem ve vztahu k druhému pohlaví přesto, že jednou nastoupí do prostředí v němž budou ženy v řadě pracovních vztahů.“
Profesor Honzík se domnívá, že by byly přínosem pro studijní a později pracovní kolektivy i z dalších důvodů. „Ženy mají řadu významných vlastností i dovedností, kterými mladí muži neoplývají. Jsou většinou pečlivé, zodpovědné, spolehlivé. Mají lepší smysl pro řád i pro jazykový cit a pro komunikaci. Jejich přínos pro studijní prostředí je nepopiratelný.“
S příchodem většího počtu dívek by podle profesora Honzíka stoupla celková úroveň studujících, protože laťka zákonitě klesá, když fakulta čerpá pouze z poloviny populace.
„O jisté části přijatých studentů, které nazývám sebevědomými hard-diskžokeji, nelze říci, že mají skutečně solidní předpoklady k úspěšnému zakončení prvního – bakalářského stupně studia. Jsem hluboce přesvědčen, že kdyby na jejich místě byly průměrné, pečlivé a poctivé studentky, které se raději rozhodly studovat ‚méně náročné‘ a více ‚měkké‘ obory, dosahovala by fakulta lepších komplexních výsledků i nižší úmrtnosti studentů.“
Z výše uvedených důvodů se profesor Honzík, který má za sebou 40 let praxe vysokoškolského učitele v oboru výpočetní technika a informační technologie na VUT v Brně, tématu většího zastoupení studentek již několik let věnuje.
„Dívky informatiku jako takovou neshledávají dostatečně zajímavou. Proto jsme zavedli tři zaměření – na rozšířené jazykové kompetence, na rozšířené kompetence v ekonomice a
v marketingu a rozšířené kompetence na počítačovou grafiku a multimédia.“
V roce 2003 inicioval jako proděkan vytvoření plakátů propagujících ženy v IT ve spolupráci se společnostmi IBM a Microsoft, na studijním veletrhu Gaudeaumus letos otevřela fakulta „poradní koutek pro dívky se zájmem o studium počítačů“ a studentkám FIT vychází vstříc tím, že nabízí ke studiu informačních technologií zaměření na jazyky, ekonomiku a marketing a multimédia a grafiku. „Chceme dodat ‚nezáživnému‘ studiu očekávanou ‚příchuť‘,“ vysvětluje profesor Honzík.
Zájem o technické obory celkově klesá, neboť středoškolačky i středoškoláky odrazuje od studia technických oborů obecně a také informatiky důraz na matematicko-fyzikálního základ zejména v počátcích studia, který je podle profesora Honzíka „zušlechťujícím procesem, jehož účinky dají budoucímu odborníku v IT komplexnější a kompetentnější pohled na řešení problémů“, a nikoli „smrtící“ či „šikanující“ dávkou.
Zbytečné obavy dívek z informatiky
Profesor Honzík se domnívá, že se dívky obávají studia čistě informatických zcela zbytečně, protože studium není náročnější než na jiných technických oborech, které mají ve svých názvech různé méně technické přívlastky, a dívky je proto volí častěji a úspěšně absolvují.
Jako příklad uvádí profesor Honzík sesterskou Fakultu elektrotechniky a komunikačních technologií, která otevřela nový studijní obor „biomedicínská technika a bioinformatika“ a již v prvním ročníku se objevilo více dívek než na tradičních elektrotechnických informatických oborech.
„Kolegyně matematička si dívky pochvalovala, jakmile je totiž v týmu studentka, druhý týden začíná být nervózní a nutí kluky, aby se začalo něco dělat, zatímco v týmech, kde jsou jen kluci, tak ještě týden před odevzdáním nemají skoro nic.“
Dívky by se měly podle profesora Honzíka zbavit zbytečného respektu a ostychu a začít se zajímat i o „čistý“ obor informačních technologií, který je pro dívky perspektivní z mnoha důvodů.
„Řekl bych, že by se všichni měli oprostit od toho, co je baví, nebo nebaví, a začít měli by přemýšlet o tom, co je bude živit, čím budou významní, a jsem přesvědčen, že informační technologie dávají nebývalé možnosti, jak ve společenském postavení, tak ve společenském ocenění. Kromě toho tvrdím, že neexistuje obor, který nabízí příznivější podmínky pro nepřerušený pracovní výkon v období mateřství – levou rukou mohou houpat kočárek a pravou mohou mít na myši nebo klávesnici. A navíc, studentky nikde nenajdou lepší prostředí pro výběr budoucího partnera.“
Profesor Honzík poukazuje také na to, že dívky by větším zapojením do oboru informačních technologií mohly více ovlivňovat jejich charakter. „Jestliže 98 procent tvůrců počítačů i softwaru jsou muži, vkládají do informačních technologií bez zlé vůle mužská paradigmata přemýšlení, estetiky, reakce a všeho možného a ženy se pak musí přizpůsobovat mužskému způsobu myšlení. Domnívám se, že by se ženy měly zapojit, měly by být ve všech týmech, kde se počítače navrhují, ať už hardware nebo software, a měly by vnášet pohledy, které muži vnášet nemohou, i kdyby chtěli.“
Profesor Honzík proto dívkám vzkazuje: „Pojďte s námi rozhodovat o své budoucnosti, chcete být věčně otroky počítačů, které udělali muži?“
„Nemohu slíbit, že studium nebude bolet, ale mohu slíbit, že pracovitá studentka, která včas vyhledá pomoc, kterou studentkám nabízím, má vysokou pravděpodobnost, že školu dokončí.“
Fakulta informačních technologií vychází dívkám vstříc a nabízí nově tři specializace.
„V rozhovorech se studentkami jsem zjistil, že dívky jsou racionálnější než kluci, ony chtějí za oborem něco vidět, a informatiku jako takovou dostatečně neshledávají zajímavou, naše studentky ji přirovnávaly k ovesné kaši. Proto jsme zavedli tři zaměření – na rozšířené jazykové kompetence, na rozšířené kompetence v ekonomice a v marketingu“ a rozšířené kompetence na počítačovou grafiku a multimédia.“
Certifikát pro tato zaměření může s bakalářským diplomem získat každý student či studentka, když si z 20 kreditů pro doporučené předměty v bakalářském studiu (z celkového počtu 180 kreditů v bakalářském studiu) zapíše a absolvuje předměty za cca 15 kreditů, orientované na dané zaměření. Přijímací zkoušky na FIT jsou z matematiko-informatiky středoškolského charakteru, programátorské znalosti se neočekávají.
„Jsem přesvědčen, že dívka, která není vybavena apriorním odporem, tak nemůže přijímací zkoušky neudělat. Nemohu slíbit, že studium nebude bolet, ale mohu slíbit, že pracovitá studentka, která včas vyhledá pomoc, kterou studentkám nabízím, má vysokou pravděpodobnost, že školu dokončí.“
Kromě vstřícného přístupu nabízí Fakulta informačních technologií také genius loci – fakulta sídlí od roku 2007 v kampusu v krásném areálu bývalého Kartuziánského kláštera z roku 1375, který byl citlivě zrekonstruován, a díky tomu fakulta nabízí velmi atraktivní a inspirativní prostředí pro vzdělávání i bádání.
V prostorách kampusu se mísí historie s nejmodernější technikou v nových učebnách, součástí bezbariérového kampusu, který je pokryt signálem WiFi, je knihovna se studovnou, menza, studentský klub a galerie. Přednášky mohou studenti sledovat na svých pokojích na koleji, nebo si jejich záznamy při přípravě na zkoušku přehrávat na internetu.
Slova profesora Honzíka potvrdily i studentky FIT Vendula Hrubá a Martina Procházková.