Jak do IT

Programování s Baltíkem

Proniknout do tajů programování, rozvíjet svou kreativitu a zároveň se naučit nenásilnou formou pracovat s počítačem mohou děti i dospělí pomocí výukových programů Baltík, které vyvinula česká společnost SGP Systems. Programování s Baltíkem je hrou díky tomu, že se ve výukových jazycích programuje místo textových příkazů pomocí grafických ikonek, a začátečníci se díky tomu učí pochopit samu podstatu programování – dát správný příkaz na správné místo.

Programování pomocí ikonek (program Baltík) vymyslel Bohumír Soukup, zakladatel společnosti SGP Systems. Bohumír Soukup se domnívá, že je tento program ideální pro výuku základů programování pro žáky základních škol, protože pro osvojení programování není podle něj důležité se naučit programovací jazyk, ale pochopit jeho podstatu – naučit se dávat správné příkazy na správné místo, aby byl vyřešen určitý úkol (tzv. algoritmizace).

„Dříve výuka programování spočívala jen v tom, že se učily příkazy a syntaxe jazyka, a mělo se za to, že když se někdo naučí Basic, tak umí programovat, ale tak to není. To nebyla výuka programování, to byla výuka cizích jazyků.“

„Musíme to rozdělit – buď se budeme učit být programátory, nebo se budeme učit cizí jazyk. Když někdo učí děti Basic, a domnívá se, že učí děti programovat (algoritmicky myslet), je to podobné, jako kdyby je nejprve učil řecky jen proto, aby jim mohl vysvětlit Pythagorovu větu. Přitom k obojímu stačí čeština (obecně mateřština).“

Baltík není určen jen budoucím programátorům. S Baltíkem děti vymýšlejí a zkoušejí si naprogramovat své vlastní hry, a tak rozvíjejí svou kreativitu a logické myšlení, což jsou schopnosti, které jsou potřeba ve všech předmětech a oborech. Podle Bohumíra Soukupa se proto děti, které si „hrají“ s Baltíkem, začínají zlepšovat i v jiných předmětech.

„Pro logické myšlení nejsou potřeba znalosti, takže i slabší žáci mohou být úspěšní. Ukáže se, že jsou tvořiví, začne je něco bavit – a to je nejdůležitější.“
Bohumír Soukup

„Dříve se logické myšlení učilo na latině, která je logicky stavěná. Když se přestala učit latina, tak se myslelo, že se bude učit na matematice, ale matematické myšlení není logické, to je spíše abstraktní myšlení, kterého jsou schopny děti až od určitého vyššího věku. K programování a algoritmizaci je spíše zapotřebí zdravý selský rozum. Pro logické myšlení nejsou potřeba znalosti, takže i slabší žáci mohou být úspěšní. Ukáže se, že jsou tvořiví, začne je něco bavit – a to je nejdůležitější.“

S Baltíkem si mohou hrát děti samy, což má podle Bohumíra Soukupa tu výhodu, že narozdíl od učitelů má počítač nekonečnou trpělivost.

„Každý člověk potřebuje k pochopení jiný počet opakování. Žádný učitel nemá takovou trpělivost, aby i s těmi nejpomalejšími dětmi něco stokrát opakoval. Při práci s Baltíkem se nerozčiluje počítač-učitel, ale děti. Ony musí pochopit, co mají udělat, aby počítač udělal to, co chtějí.“

Tvořivá informatika s Baltíkem

Programovat a pracovat s počítačem s pomocí Baltíka se učí děti na školách, které se zapojily do projektu TIB – Tvořivá informatika s Baltíkem, což je v současnosti přibližně ve 2 500 škol v České republice a na Slovensku. Podle Bohumíra Soukupa je ideální, když se děti učí s počítačem pracovat již na prvním stupni, nejlépe v první třídě.

„S Baltíkem učíme informatiku opačně. Napřed se děti naučí počítač ovládat, naprogramovat ho, díky čemuž pochopí, jak počítač funguje, a pak děti učíme ty další věci – práci se soubory, práci s textovým editorem.“

Tvořivá informatika s Baltíkem spočívá v práci na jednotlivých projektech – děti dostanou zadání a učitelé nechávají na dětech, jak problém vyřeší a jaký program vytvoří. Svůj projekt (například naprogramovanou hru) musejí děti poté prezentovat před ostatními – vysvětlit jasně a pokud možno zajímavě, co vytvořily.

Práce na projektech (tzv. projektový management) a schopnost prezentovat výsledky své práce jsou přitom v současnosti požadovány nejen v IT oboru, a proto se tyto schopnosti dětem budou v budoucnu hodit při kterékoli práci.

„První rok si děti udělají prezentaci, kterou se naučí nahrát na CD, a udělají si obálku v grafickém editoru. Druhý rok toto zopakují, už mají lepší projekty, 3 až 4 projekty za rok, při nich se to všechno učí. Ve 4. třídě můžeme skončit s výukou základů informatiky – víme, že děti umí programovat (v tom smyslu, že vědí co je program a co jsou data, co je algoritmus apod.), že umí pracovat s multimédii, umí ke svému projektu udělat dokumentaci, prezentaci, umí svůj program vypálit, udělat obálku, umí pracovat s internetem – přihlášku na soutěž musí odeslat e-mailem a sledovat soutěžní internetové stránky. Čím jsou děti mladší, tím méně hodin potřebují, aby se počítač naučily takto ovládat,“ vysvětluje filozofii Tvořivé informatiky s Baltíkem již od první třídy školní docházky Bohumír Soukup.

Slova Bohumíra Soukupa potvrzuje Zuzana Kocíková, učitelka informatiky a programování a předsedkyně občanského sdružení TIB, které v Praze organizuje kroužky „Tvořivá informatika s Baltíkem“ pro děti a školení „Tvořivý učitel informatiky“ pro učitele.

„Nevychováváme programátory, ale snažíme se, aby děti na našich kroužcích získaly obecný přehled, aby si procvičily logické a analytické myšlení, aby je nezaskočil v budoucnu nějaký jiný program, aby si dokázaly rozebrat problém – od nás toto dostanou do vínku, což se jim bude hodit ve všech oborech,“ vysvětluje Zuzana Kocíková.

„Nevychováváme programátory, ale snažíme se, aby děti na našich kroužcích získaly obecný přehled, aby si procvičily logické a analytické myšlení, aby je nezaskočil v budoucnu nějaký jiný program, aby si dokázaly rozebrat problém.“
Zuzana Kocíková

Tvořivá informatika s Baltíkem se od běžných počítačových kroužků ve školách odlišuje tím, že děti hry na počítačích jen nehrají, ale i samy vytvářejí. „Děti po čase omrzí jen hraní her, a u nás něco vytvářejí, což se jim líbí víc.“

Baltíka objevila Zuzana Kocíkova před 10 lety, když chtěla naučit programovat svého syna, který chodil do první třídy, protože jí jako učitelku matematiky programování vždy zajímalo. „V časopisu Betynka jsem objevila kurz Baltíka, sehnala demoverzi a začali jsme si s ním doma hrát. Baltík se mi zalíbil, a tak jsem založila kroužek programování s Baltíkem ve škole, do které chodil syn.“

Časem založila občanské sdružení TIB, které začalo spolupracovat s SGP Systems. „Začínali jsme se šesti dětmi, dnes jich máme 71 – 23 dívek a 48 kluků, a zastřešujeme i programátorské soutěže.“

Programování hrou

Soutěže hrají ve výuce programování pomocí Baltíka významnou roli – jsou pro děti významnou motivací, protože děti rády poměřují své dovednosti, zároveň nutí děti dokončit programy v určitém termínu a soutěžící se učí prezentovat před širším publikem své programy, které hodnotí odborná porota.

Mezi nejvýznamnější soutěže patří B+B a Creative Baltie, Vánoce s Baltíkem, Velikonoce s Baltíkem, Prázdniny s Baltíkem a Baltík Ekolog. Děti, které navštěvují kroužky Tvořivá informatika s Baltíkem, se v těchto soutěžích pravidelně umisťují na předních místech. V roce 2007 se o překvapení soutěže B+B postaraly tři dívky, které obsadily 1.–3. místo v nejmladší kategorii.

„Vzala jsem na soutěž tři děti, o kterých jsem si myslela, že mají nejlepší programy, shodou okolností tři holky, nejmladší a všechny tři vyhrály. Ale víc našich holek se umísťuje na dobrých místech. Já dívky nepodceňuji,“ říká Zuzana Kocíková.

Mezi chlapci a dívkami v kroužcích, které vede, vidí rozdíl především v tom, že dívky se více věnují grafické stránce programů.

„Holky program více vyšperkovávají, chtějí aby program působil i graficky hezky. V téhle soutěži jde také o to, mít dost trpělivosti to dotáhnout do konce, a to ty dívky mají. Kluci začnou, ale narozdíl od holek program nedotáhnou do konce.“

Děti i dospělí, které programování s Baltíkem začne bavit, mohou podle Bohumíra Soukupa bez problémů přejít na jiný programovací jazyk, protože všechny imperativní (příkazové) programovací jazyky jsou si velice podobné. V nejnovějším výukovém programu Baltie 4 C# navíc lze programovat i pomocí textových příkazů přímo v jazyce C#.

„Možnosti Baltíka jsou obdobné jako například v Pascalu, Basicu nebo C jazycích, ale zápis programu v Baltíkovi je mnohem jednodušší a kratší. Baltík má také bohatší knihovnu pro práci s animacemi a multimédii, nežli klasické programovací jazyky. V Baltie 4 C# mohou děti i dospělí programovat v trojrozměrném prostředí. Tím se připravují i na deskriptivní geometrii, protože 3D svět Baltíka mohou natáčet, což je hrozně důležité pro rozvoj trojrozměrné představivosti.“

Nadané a starší děti se mohou zapojit do projektu Mladí vývojáři.

Pro rodiče ze zkušeností Zuzany Kocíkové a Bohumíra Soukupa vyplývá, že výuka programování může být hrou a může rozvíjet schopnosti, které děti později uplatní v kterékoli profesi – naučí se řešit problémy, rozvíjejí svou kreativitu, učí se pracovat na projektech a dodržovat termíny, rozvíjejí komunikační schopnosti, neboť musí k projektům psát dokumentaci a prezentovat je na veřejnosti.

„Děti by pracovat s počítačem měly, ale něco jiného jsou hry a něco jiného práce – rodiče by měli dávat dětem tvůrčí programy, které je nutí něco dělat.“
Zuzana Kocíková

„Nedostatek programátorů a programátorek je proto, že si všechny děti nemají šanci vyzkoušet, zda by je programování bavilo a zda pro něj mají vlohy,“ domnívá se Bohumír Soukup, který patří mezi zastánce povinné výuky základů programování na základní škole. „Všechny děti se učí chemii či fyziku, a také nikdo neříká, že z nich budou chemici či fyzici. Práce s počítačem je přitom dnes nutná ve všech profesích.“

„Děti by pracovat s počítačem měly, ale něco jiného jsou hry a něco jiného práce – rodiče by měli dávat dětem tvůrčí programy, které je nutí něco dělat, třeba vyhledávat na internetu nebo pracovat se soubory,“ uzavírá Zuzana Kocíková.

Další užitečné odkazy