Kathleen Antonelli

Kathleen „Kay“ McNulty Mauchly Antonelli (1921–2006) byla jednou z žen zaměstnaných jako lidské „počítače“ během 2. světové války a později se stala jednou z prvních programátorek.

Narodila jako Kathleen Rita McNulty 12. února 1921 v Donegal County v Irsku. Její otec, bývalý důstojník Irské republikánské armády, přišel do Spojených států v roce 1924 a založil podnik v Pennsylvánii.

Kay, která mluvila jen gaelštinou, se učila anglicky a později navštěvovala Chestnut Hill College v Pennsylvánii, kde se v roce 1942 stala jednou ze tří žen absolventek s titulem v matematice.

V tomto roce byla vybrána spolu s další stovkou žen vzdělanými v matematice pro výpočty balistických tabulek pro americké vojáky. (McNulty se přihlásila na inzerát americké armády se svými dvěma spolužačkami Frances Bilas a Josephine Benson, na Pensylvánskou univerzitu nastoupila pouze Kay a Fran).

V červenci 1942 začala pracovat jako „lidský počítač“ (oficiální název její pozice zněl skutečně „computer“) po boku dalších desítek mladých žen. Kathleen byla spokojena, protože mohla uplatnit své vzdělání, ačkoli dostávala nižší plat (1 620 dolarů) než muži, kteří dříve výpočty prováděli.

„Měly jsme stolní kalkulačky, mechanické a elektrické, které uměly jen jednoduché výpočty – ty jsme používaly pro další složitější počítání. Připravovaly jsme tabulky střelby, pro každé dělo to bylo až 1 800 trajektorií. Ruční výpočet jen s pomocí kalkulačky jedné z těchto trajektorií trval 30 nebo 40 hodin. Není divu, že mladé ženy schopné provádět tyto výpočty brzy došly.“

Frustrace a časově náročná povaha vytváření balistických tabulek povzbuzovaly Johna Mauchlyho a další inženýry hledat způsoby jak sestrojit sofistikovanější elektronické počítače, které by fungovaly jako jejich lidské protějšky. V roce 1943 Mauchly a jeho kolega J. Presper Eckert představili průkopnický počítač ENIAC, který dokázal provádět výpočty místo žen- lidských počítačů.

McNulty byla jednou ze šesti žen vybraných k tomu, aby se z nich staly první počítačové programátorky ENIACu. Toto rané programování bylo spojeno s řešením komplexních matematických úkolů a McNulty s ostatními pracovaly na rozpracování složitých rovnic na jednotlivé operace, které by počítač mohl provádět postupně.

Původně ženy nesměly pracovat ve stejné místnosti jako stroj kvůli utajení počítačového projektu, a proto dostaly technický nákres počítače, na základě něhož program psaly na papír – teprve po napsání programu mohly vstoupit do místnosti, v níž byl ENIAC, a fyzicky stroj naprogramovat k výpočtům balistických střel. Velkou část práce proto obnášela příprava a testování.

Když byl po válce ENIAC 14. února 1946 představen veřejnosti, práce programátorek nebyla vůbec zmiňována, takže se málo lidí dozvědělo o důležité roli žen na vývoji historicky prvního počítače.

V roce 1947 se Kay a další dvě programátorky ENIACu Ruth Lichterman a Fran Bilas přestěhovaly z Filadelfie do vojenské výzkumné laboratoře v Aberdeenu, zbývající tři programátorky zůstaly ve Filadelfii, kde založily rodiny nebo si našly jinou práci.

V roce 1948 se McNulty provdala za jednoho z tvůrců ENIACu Johna Mauchlyho, který v roce 1946 ovdověl poté, co se jeho žena nešťastnou náhodou utopila na pobřeží New Jersey. Přestěhovali se zpět do Pensylvánie, nejdříve do Filadelfie a později na malou farmu „Little Linden“ v Ambleru, kde vychovávali pět dětí.

McNulty se později podílela na vývoji softwaru pro počítače BINAC a UNIVAC I, které sestrojil její manžel. John Mauchly zemřel v roce 1980 a Kathleen se o několik let později provdala za fotografa Severa Antonelliho.

Od roku 1986 je na její počest udělována čestná medaile studentům počítačových věd na Letterkenny Institute of Technology (poblíž jejího rodiště). V roce 1997 byla spolu s dalšími programátorkami ENIACu uvedena do mezinárodní síně slávy žen v technických oborech.

Kathleen Antonelli zemřela v 20. dubna 2006 na rakovinu v 85 letech.