V oblasti ICT úspěšně působí na různých pozicích od roku 1992, nejdéle pracovala v oblasti produktového managementu a marketingu v oboru informační bezpečnosti. V současnosti zastává pozici konzultantky v oddělení analýz a návrhů procesů společnosti ANECT a.s., kde je jejím úkolem zejména poskytování poradenství v oblasti optimalizace procesů řízení ICT služeb.
„K našim zákazníkům v oblasti konzultačních služeb patří subjekty veřejné správy, velké bankovní instituce, přepravní společnosti, jednoduše řečeno organizace, pro které jsou informační technologie již něco více, než pouhým nástrojem pro dosahování jejich obchodních cílů či splnění jejich administrativních úkolů. Jsou nezbytnou podmínkou fungování všech firemních procesů. Pokud ICT nefungují, nemůže fungovat ani organizace. Totální závislost vyžaduje naprosto profesionální přístup k jejich řízení“.
Pracovní den pro Ivanu obvykle začíná brzy ráno vyřizováním e-mailů. „Kolem deváté začínám telefonovat a domlouvat schůzky a záležitosti, které nemohu řešit e-mailem. Další program pak záleží na domluvených schůzkách a jednáních. V čase, kdy nemám jednání, studuji podklady, hledám informace na Internetu, věnuji se zpracování různých písemných dokumentů.“
„Pokud potřebuji sepsat důležitou zprávu, článek, studii, nebo zpracovat rešerši, potřebuji se na takovou práci soustředit a snažím se vytvořit a rezervovat si pro ni dostatečně dlouhý a souvislý časový prostor. Bohužel, často to bývá až v pozdním odpoledni nebo večer.“
Šest let zastávala pozici ředitelky pro marketing a zahraniční obchod společnosti DECROS, která vyvíjela a dodávala hardwarové a softwarové systémy pro zabezpečení dat. Podařilo se jí vytvořit distribuční síť pro prodej těchto produktů ve více než 20 zemích celého světa a v roce 1998 získat evropskou cenu informačních technologií (The European IST Prize).
Produktová manažerka
Celkem pracovala v oblasti produktového managementu a marketingu v oboru informační bezpečnosti více než 10 let.
„Tato práce mě opravdu moc bavila. Dobrý produktový manažer i dobrá produktová manažerka musí znát trh – tedy především zákazníky a jejich potřeby, konkurenci, výrobce/dodavatele i ty, kdo dané technologie zákazníkům dodávají a kdo jim radí, tzv. ovlivňovatele. Tyto poznatky pak je nutno přenést do vlastní produktové strategie, do návrhu produktu a do systému prodeje/distribuce.“
„Nejvíce času jsem strávila jednáním s potenciálními partnery – dodavateli, přípravou a projednáváním podkladů pro zadání oddělení vývoje, implementace a technické podpory, přípravou textových i obrazových podkladů pro web a informační materiály, jednání s médii, jednání se stávajícími a potenciálními partnery-distributory a přípravou prezentací, seminářů, konferencí.“
„Díky informačním technologiím jsem poznala problematiku různých prostředí.“
Kromě toho iniciovala a vedla řadu projektů v oblasti informačních technologií a inovací, pro které získala financování z dotačních programů – například projekt „Informační systém pro malé a střední podnikatele HK ČR“ či založení Regionální kontaktní organizace v jižních Čechách pro podporu účasti českých projektů v rámcových programech EU.
Z výčtu jejích aktivit je zřejmé, že se v ICT našla. Nejvíce na ICT oceňuje to, že se jedná o obor globální a multidisciplinární. Při své práci měla možnost využívat nejen svých technických znalostí, ale také schopnosti manažerské, obchodní, komunikační a jazykové.
„Díky informačním technologiím jsem poznala problematiku různých prostředí. Pro naše klienty jsou informační systémy prostředkem pro dosažení jejich produkčních cílů. Chceme-li být úspěšní, musíme se naučit chápat tyto cíle, analyzovat je a do našich produktů a služeb vtělit nástroje pro jejich naplnění.“
Cesta do IT
Ačkoli se zdá, že byla pro ICT předurčena, lákala Ivanu více než technika biologie. A protože vyhrávala na základní škole i gymnáziu matematické a fyzikální olympiády, chtěla později studovat matematiku.
„Řízením osudu jsem nakonec začala studovat technickou kybernetiku na elektrotechnické fakultě v Plzni. Informační technologie ale byly jen částí našeho studijního programu.“
„Za posledních dvacet let se změnilo vše, počínaje pojetím koncepcí informačních systémů a používanými technologiemi konče. Bez neustálého sebevzdělávání není možné v tvrdé konkurenci obstát.“
V ročníku studovalo 10 děvčat z celkem 60 studentů a Ivana své volby nelitovala, protože se během studia vytvořila bezvadná parta, jejíž pevné jádro vydrželo.
„Dodnes jezdíme každoročně na společnou dovolenou do slovenských hor, udržujeme vzájemné osobní, ale i pracovní a odborné vztahy.“
Ukončením studia ovšem její vzdělávání neskončilo. „Rozvoj tohoto oboru je neuvěřitelně rychlý. Za posledních dvacet let se změnilo vše, počínaje pojetím koncepcí informačních systémů a používanými technologiemi konče. Bez neustálého sebevzdělávání není možné v tvrdé konkurenci obstát.“
„Rozsáhlost problematiky dnes také vyžaduje značnou míru specializace, protože není možné si průběžně udržovat aktuální znalosti v celé šíři oboru.“
„Ideálním zdrojem informací je pro mne Internet, zejména různé chaty a diskusní fóra. Informací je zde tolik, že je nutné si z nich pečlivě vybírat ty potřebné a užitečné. K tomu mi hodně pomáhá čas od času se zúčastnit některé z mnoha odborných konferencí nebo workshopů, kde si s kolegy vyměňujeme zkušenosti a získáváme tipy pro další samostudium.“
Flexibilita jako výhoda
Výhodou je podle Ivany časová flexibilita, kterou umožňuje většina profesí v IT, a kterou mohou ocenit zejména ženy s dětmi.
„Tato možnost mi pomáhala skloubit péči o syna s prací. Když jsem začala působit v pozici vyššího managementu na začátku 90. let, bylo synovi dva a čtvrt roku. Pracovala jsem na zkrácený úvazek, dostala jsem k dispozici notebook, což v té době vůbec nebylo běžné jako dnes, abych mohla pracovat i doma. S příchodem Internetu a mobilních telefonů se vše ještě více usnadnilo.“
„Jsou oblasti ICT, které ženám vysloveně sedí. Jsou to například pozice konzultantek při implementaci a školení informačních systémů, marketing nebo projektový management. Poznala jsem i výborné programátorky a ženy z technické podpory. Jsou pečlivé, důsledné, baví je dále se vzdělávat.“
Za další výhodu považuje velkou poptávku po IT odbornících. „Je sice vázána na určité lokality, na centra vývoje a podpory, zato však je univerzálně rozprostřena po celém světě. Stačí umět anglicky na běžné komunikační úrovni a najdete uplatnění téměř kdekoliv.“
Nevýhodou může být neustálá změna. „Pokud z oboru na pár let vypadnete, musíte začínat zase skoro od začátku. S růstem specializace se ale do podobné situace dostávají odborníci i v jiných oborech.“
Dalším rizikem je podle ní syndrom vyhoření. „Práce ve ‚virtuální realitě‘ vás pohltí, nebo musíte stále dodržovat termíny a pracujete 25 hodin denně. Je nutné naučit se ‚vypnout‘ a odpočívat. Nejlépe aktivně, sportem či jiným pohybem.“
„Já sama se nejlépe odreaguji tancem, během nebo cvičením. Nutně potřebuji čas od času dělat úplně jiné věci, které s prací nesouvisejí. Přečíst si obyčejnou knížku, jít do kina, na koncert, nebo jen tak si popovídat s přáteli. Pokud tuto psychohygienu zanedbám, tělo mi to dá znát.“
‚Ženy v IT postrádám‘
Ženy v IT a především ženy v managementu firem v oboru ICT Ivana velmi postrádá. Za svou kariéru potkala řadu skvělých žen, ať již v technických, obchodních nebo manažerských pozicích.
„Ty ženy jsou odborně v průměru mnohem lepší, než muži. Je to patrně dáno tím, že pokud se žena pro tento obor rozhodne, má k němu opravdu talent a vztah, obvykle musí překonat určité překážky, prosadit se i přes nedůvěru okolí.“
„Jsou oblasti ICT, které ženám vysloveně sedí. Jsou to například pozice konzultantek při implementaci a školení informačních systémů, marketing nebo projektový management. Poznala jsem i výborné programátorky a ženy z technické podpory. Jsou pečlivé, důsledné, baví je dále se vzdělávat.“
Aby tento deficit žen kompenzovala, založila v roce 2000 občanské sdružení Jihočeská asociace podnikatelek a manažerek, které sdružuje profesně úspěšné ženy z mnoha oborů.
Podle Ivany je pro firmy působící v oboru ICT velká škoda, že ženám nedají větší prostor i na manažerských pozicích.
„Je prokázáno, a odpovídá tomu i moje zkušenost, že smíšený kolektiv dosahuje lepších celkových výsledků, než kolektiv jednopohlavní. A je prokázáno, že ženy i muži se cítí lépe, pokud v kolektivu mají další zástupce svého pohlaví. Teorie říká, že pro úspěšnou vzájemnou podporu by měla být menšina zastoupena alespoň 30 procenty.“
„Proto se snažím podporovat každou ženu v mém pracovním kolektivu, a pokud mohu šikovnou ženu doporučit na nějakou pozici, vždy to udělám. Jen tak vznikne prostředí, kde i já se budu cítit lépe.“
Z těchto důvodů Ivana iniciovala na podporu žen projekt Mentoring realizovaný ve spolupráci s časopisem Reflex (2002) a projekt Mentoring bez hranic (2005).
V roce 2006 byla vybrána do prestižního programu International Women Leaders Mentoring Partnership, který organizovalo ministerstvo zahraničí USA ve spolupráci s časopisem Fortune. Její mentorkou je vicepresidentka společnosti Microsoft pro veřejnou správu Gerri T. Elliott, jedna z nejvýše postavených žen v IT businessu na světě.
Při své stáži v USA se Ivana setkala nejen s dalšími členkami nejvyššího vedení společnosti Microsoft v Redmondu, ale například i s Carly Fiorini, bývalou generální ředitelkou společnosti Hewlett-Packard.
Více o Ivaně Šabatové a jejích aktivitách najdete na stránkách www.sabi.cz.
březen 2008